Radka Tkáčiková, narozena 1969
jsem harrachovská rodačka, nyní bydlištěm v Liberci
Současná profese: průvodcování a tvorba vlastních zájezdů pod hlavičkou CK Namche, průvodcování cyklo a zájezdů na sjezdovky pro CK Trip. Realizovaní cestopisných přednášek, publikování v časopisech,
Činnosti: cestování, sportování, fotografování, spolupráce s nevidomými a trasování na lyžařských běžeckých zájezdech, organizování a financování humanitární pomoci – především podpora studia dětí v Nepálu, Ladakhu a v Barmě
Ve sportovní oblasti jsem se aktivně závodně věnovala lyžařským běžeckým závodům, nejvíce lyžařským maratonům – 23 x start na Jizerské 50 ( nejlepší čas 3:09 ), 2 x Vasaloppet ( 5:47 ), asi 20 x Bieg Piastow, 2 x Lapponia hiihto, 3 x Boboloppet, 1x Dolomitenlauf a mnoho dalších, lyžařské orientační běhy, MTB cyklomaratony, od úrazu v roce 2012 lyžařské závody v menším rozsahu.
Rekreačně se kromě běžeckého lyžování zabývám sjezdovým lyžováním, snowboardem, cyklistikou, jízdou na koloběžce, vysokohorskou turistikou, horolezením, vodní turistikou, před úrazem i kajak – divoká voda a inline a dalšími aktivitami.
Zájmy, koníčky: kromě cestování a sportu je to hlavně fotografování, které se zviditelňuji na výstavách, přednáškách a publikováním v časopisech a v příspěvcích na www.hedvabnastezka.cz. Jsem autorkou fotografií v knize o Barmě Olgy Wallo Pohled profesionálního průvodce.
Sportovního ducha výprav zároveň doplňuje i zájem o buddhismus a boj Tibeťanů za svobodu.
Průvodcovská činnost mimo Evropu: vysokohorská turistika a výstupy na 6000m kopce : Nepál, Ladakh (Indie), Východní Turecko, sportovněji laděné zájezdy : Tibet, Indonesie , poznávací zájezdy : Čína, Indie, Barma, Kambodža, Thajsko, Maroko, Srí Lanka
Další navštívené mimoevropské země: Filipíny, Laos, Irán, Pakistán, Ghana, Peru, Bolívie, Mexiko, Egypt Prochozené treky v Nepálu : 7 x k Mt. Everest ( z Jiri nebo do Jiri ), 4 x okolo Annapuren, 6 x okolo Manaslu , 3 x Langtang valley + přes sedlo Laurebina a Tilman pass, 2 x Tamang trek, trek do BC Makalu a přes Sherpani a East col ( 6000m sedla ), z Tumligtaru novým průstupem do Hinku valley a Ampulapcha, z Tumligtaru přes Bung, do dvou BC Kanchenjungy a Lumbasumba trek, 3x Horní Mustang a přes Saribung sedlo (6030m) do Nar Phu, Nar Phu a přes sedla pod Annapurny a přes Mesokanto La do údolí Kali gandaki, Rolwaling trek, Horní Dolpo, Dolní Dolpo, ze Simikotu do Tibetu, k jezeru Rara, 2x Mardi Himal, 4 x do BC z jihu Annapurny, 2x okolo Dhaulagiri, Výstupy na 6000m kopce : 2 x Mera peak 6461m, 1 x Island Peak (solo) 6189m, 1 x Dhampus peak (solo),6012m, 1 x Lobuche east peak, 6119m, 1 x Saribung peak (solo), 6328m, 1 x Damodar view (solo), 6000m, 4 x Stok Kangri (solo) ( Ladakh) 6200 m, 1 x Kangyatse II 6270m, Panchermo peak do 6000m (solo), Khatung kang do 6050m (solo)
Průvodcovská činnost v Evropě cyklistika : Rakousko, Korsika, Norsko, Francie, Rumunsko, Itálie, Madarsko, Finsko – oblasti především za polárním kruhem i na běžkách, turistika : Alpy, Savojské Alpy, sjezdové lyžování : Rakousko, Itálie
Soukromé výjezdy do dalších evropských zemí.
A jak to vše začalo?
Cestování se stalo hlavní náplní mého života. První delší cesta do Himalájí v roce 1996 začala formovat mé další cestovatelské kroky. O dva roky později druhá delší cesta do Ladakhu a dalších částí Indie rozhodla o změně života. Opustila jsem firmu, kde jsem pracovala jako geodetka a cestování se začala věnovat i profesně, jako průvodkyně cestovních kanceláří. Nejdříve to byly sportovní zájezdy v Evropě (cykloturistika, turistika, rafting), později přibývalo akcí především do Himalájí a jiných zemí Asie.
Himaláje jsou moji největší specializací, navštěvuji je pravidelně od roku 1996 a prošla jsem většinu treků v Nepálu vč. hodně odlehlých oblastí a to samé platí i pro moji srdeční záležitost Ladakh a Zanskar. V současné době treky plánuji, organizuji i průvodcuji sama pod hlavičkou CK Namche. Samozřejmostí je profesionalita a velmi dobré znalosti z oblastí kam Vás zvu.
Méně turistů, více poznání hor i tradičního způsobu života, to je hlavní motto těchto akcí.
Zlomový okamžik života nastal 22.4. 2012, kdy jsem se v poměrně lehkém terénu v Himalájích na treku okolo Manaslu zřítila a utrpěla 9 zlomenin v oblasti páteře, vč.kompresní zlomeniny Th6, mnohačetnou tříštivou zlomeninu ramene s porušením nervu což způsobilo atrofii deltového svalu, 5 zlomených žeber a kloubní zlomeninu zápěstí. Po několika operacích, léčbě a intenzivní rehabilitaci jsem se přesně za rok vrátila do Himalájí a pokračuji v průvodcovské činnosti.
Motto: víra, vůle, vytrvalost = vítězství
a ještě jednodušeji : zapomeň na svůj handicap…a jdi dál…
Od prvních cest k profesionálnímu průvodcování a organizování zájezdů Zájem o cestování se formoval ještě v době totality. Bylo mi necelých 20 let, když jsme s přáteli byli v létě v Bulharsku a já fascinována hranicemi se vydala stopem na bulharskotureckou. V té době tyto státy nebyly v dobrém vztahu a byla jsem zatčena. Tehdy ještě bez mobilů a možnosti kontaktovat přátelé, bez mapy to byl jiný zážitek než by to byl dnes. Tentýž rok se v listopadu změnil režim a otevřely se brány do světa. Využila jsem toho a vyjela do Alp a Dolomit s rychle se vytvořivší se cestovkou . Ale touha cestovat nezávisle a dobrodružněji již gradovala. Vyrazila jsem s kamarádem stopem do Maroka. Vybavena ne příliš dobrou znalostí němčiny a pár slovíčky angličtiny, kamarád se svá první slovíčka naučil po cestě. O co méně jazykových znalostí, o to více zbytečností s sebou. Na zbytečně těžký batoh jsme nadávala týden, po té mně kompletně okradli na jihu Španělska na pláži a zbylo mi jen to v čem jsem spala, ani peníze ani pas. Spali jsme ve společnosti evropských žebráků, mladých lidí, kterým se prostě nechtělo pracovat a to co vyžebrali jim stačilo na jídlo a na laciné víno. Žebrali i pro nás, večer nás hostili a naučili jak a kde se mohu v charitě obléci a získat lístek na vlak či autobus. Na policii jsme zařídila potvrzení o ztrátě dokladů, vyřízení by bylo složité a tak jsme doufala, že se s tím kusem papíru dostaneme domů. Dostali jsme se do Itálie, kde si kamarád skočil ze skály do jezera a zlomil si obratel. Dostopovala jsem do ČR sama a podařilo se mi i projít všemi hranicemi bez řádného dokladu, které ještě byly střeženy. Přišla jsme o dost věcí, ale získala zkušenosti.
O 6 let později se zhmotnil můj sen dojít pot Mt. Everest a vidět největší horské velikány. V práci jsem dostala 2 měsíce neplacené volno a s kamarádem vyrazila autobusem vlakem i stopem z Čech do Nepálu. Měnící se krajina i kultury přesně naplňovaly to co jsme si od cestování slibovala. Okradli mě v levném hotýlku v Pakistánu, byli jsme na lodi s pašeráky v Iránu i v hašišovém doupěti na čaji na iránskopakistánské hranici. Žádný kontakt ani s domovem, prostě s nikým a přesto jsme se v určený den na určeném místě setkali s dalším kamarádem v Indii a pokračovali do Himalájí. A o dva roky později jsem znovu kývla na nabídku absolvovat další cestu do indického Ladakhu. Neplacené volno už bych v práci nedostala a touha po nezávislosti byla intenzivní, dala jsme výpověď a odletěla. Letenku jsme si pak přebukovala o měsíc, kdy jsme sama cestovala po Indii, což byla největší a nejcennější zkušenost do dalších let. Bylo mi 28 let, byla jsem svobodná a chtěla poznávat svět a živit se tím co mě baví a to průvodcováním.
Nejprve jsme začala průvodcovat turistické zájezdy po Evropě, pak cyklistické a raftové, od roku 2003 pravidelně průvodcuji v Himalájích, Indii, stala jsem se průvodkyní v jedné z největších českých cestovek CK Livingstone, průvodcovala jsem v Indii, Thajsku, Barmě, Kambodže, Tibetu, Číně… ale ani tato dosažená meta mi nestačila. Odešla jsem a začala si zájezdy organizovat dle mého gusta. Ovšem krátce po té jsme se zřítila ze stezky v Himalájích a díky ohromné dávce štěstí přežila a díky zázraku nezůstala ochrnutá. Dva měsíce v nepálské nemocnici takřka bez pohnutí, 9 zlomenin v páteři vč. kompresní, roztříštěné rameno, kloubní zlomenina zápěstí a 5 zlomených žeber moc možností k pohybu neposkytovaly. I když vše vypadalo absolutně nereálně, do roka a do dne jsem do Himalájí opět odletěla. Celkový pobyt v nemocnicích a rehabilitačních ústavech razantně převyšoval dny v přírodě, ale i tak jsem se dala fyzicky dohromady.
Po té jsem nalezla společnou řeč s fajn lidmi a hlavně šéfovou známou horolezkyní Soňou Boštíkovou v CK Namche, kde jsem jejich akce doplnila o vlastní zájezdy do Himalájí, Srí Lanky, Indonesie a dalších destinací. Himaláje jsme prošla skoro celé a propadla kouzlu rozmanité Indonesie. Stále si ponechávám prostor pro své vlastní výlety, většinou po průvodcovské šňůře odletím do pro mě nepoznaných oblastí. Projela jsem Ghanu, Egypt, Maroko, Mexiko, peru, Bolívii, Filipíny, Laos, do mnoha zemí se vracím opakovaně, není mým cílem odškrtávat si navštívené země, ale poznat zemi jak nejlépe to jde, neproběhnout jí, ale vychutnat jí s tím co k ní patří.